Český národ nikdy nebude reálně svobodný

10. 06. 2019 17:21:51
30 let od sametové revoluce přineslo svobodu jen hrstce vyvoleným. Většině lidem přinesl nový systém povinnosti a trápení, protože svoboda člověka se v demokracii měří pouze výší finanční jistoty.

Již v dnešních dnech se všechna média připravují na listopadové oslavy 30 -ti let svobodného národa. Na pultech bude spousta časopisů, které budou rekapitulovat předlistopadové a polistopadové události. Již se připravují televizní reportáže a speciály a internet bude zahlcen bezpočtem příspěvků, článků a komentářů spojený s oslavami 30 -ti let svobodného národa. Všechna média se budou snažit na onom výročí vydělat co nejvíce peněz. A všechna média budou prezentovat to stejné. Jeden kontext, jeden směr. Jenom my, blogeři, kteří píší bez finančního nároku, jsme schopni uvádět takové poznatky, které odráží skutečný stav a realitu. Média nikdy nepřevezmou za své, naše názory, které jsou v rozporu s celospolečenským veřejným míněním. Jednou máme demokracii, a to se rovná svobodě. Každý, kdo tuto skutečnost rozporuje, je společností automaticky dehonestován, nebo nebude brán na zřetel. To je vedlejší produkt demokracie. Někým brán pozitivně, někým negativně.

Všichni lidé by chtěli žít v zemi, kde můžeme důvěřovat nejen svým blízkým, ale i cizím lidem. V zemi, kde se nemusí nikdo bát o svůj majetek a zdraví. V zemi, kde existuje vše vyvážené a spravedlivé. V zemi, kde neprofituje každý na každém. Jenže lidé při takto vyřčených slovech provolávají hesla typu: utopie, blázen a snílek. Demokracie nám přinesla svobodné názorové prostředí, které velmi efektivně vytváří překážky k opravdové svobodě každého z nás. Otevřeli se hranice s důvodem volného pohybu. Ale nejvíce se pohybuje zboží za vidinou finančního zisku. Nikdo již neřeší otázku pohybu lidí. Člověk může cestovat, pokud na cestování má peníze. Vlastně demokracie je pouze o penězích. V dnešní době je vše nastaveno na finanční hodnoty. Hodnoty, které byly motorem „Samotové revoluce“ se postupem času rozplynuli a opětovně zavedli.

Za přijetí hodnoty svobody slova, jsme od roku 1989 přijali systém tisíců zákonů a předpisů, které nám upravují, co můžeme, nesmíme říkat, psát a veřejně šířit. Od GDPR počínaje, po autorská práva konče. Dokonce i soukromé společnosti si v rámci zákonných norem, nastavují vlastní pravidla veřejné komunikace. Svoboda slova je nejvíce upravována při ochraně soukromých společností, aby nepřišli o své zisky. Ochrana a vymahatelnost práva fyzické osoby je takřka postavena na rozhodnutí soudu, a tedy diametrálně odlišná před vymahatelnosti práva právnického subjektu, které je nezpochybnitelné. Nejkrásnější na tom všem je, že se veškeré tyto úpravy implementovali ve prospěch a ochranu obyčejných lidí, ale využívají je a vydělávají na tom pouze právnické subjekty.

Konec cenzury jsme přivítali s nadšením. Nicméně od roku 1989 jsme sami se souhlasem veřejnosti vytvořili sledovací software pro internet a nainstalovali jsme monitorovací systémy po celé republice. Monitorovací systémy, které se implementovali za účelem naší ochrany, nás nijak neochraňují. Pouze nás sledují a kontrolují, zda dodržujeme nastavená pravidla.

Svoboda pohybu byla asi tou nejdůležitější částí, o kterou většina veřejnosti stála. Jenže byť můžeme cestovat, jak se nám zachce, tak v 88 % cestuje zboží. My díky volnému tržnímu hospodářství, musíme chodit do práce a udržet si tak náš životní standard. Avšak 12 % si zaslouží věnovat lidem. Lidé jezdí na dovolené, výlety, za zábavou a obchodem. Jenže jedenkrát za rok, maximálně 2x za rok. Z časových důvodů a finančních důvodů si většina veřejnosti dovolit nemůže. Avšak svoboda pohybu nám zůstala taková, jakou jsme si vycinkali. Jedná se o jednu jedinou hodnotou.

Volné tržní hospodářství byla krásná ideologie. Náš trh se zaplavil bezpočtem produktů ze všech možných odvětví. Jenže... Volné tržní hospodářství je založeno na finančním prospěchu. A tento mechanismus se dostal absolutně do každých hodnot a úkonů člověka. Tím se nám vytvořily překážky, které nejsme schopni žádnou přirozenou demokratickou cestou odbourat. Ihned po revoluci se vytvořil obchodní a nekontrolovatelný chaos, který se začal nedemokraticky regulovat až po roce 1993. Banky půjčovali peníze jak na běžícím páse, podvodníci na fakturách získali stamilióny a stát v rámci svých pravomocí rozprodal snad veškerý majetek. Hodnoty člověka se postupně zaměřovali na sebe samé a své nejbližší.

Vlastně volné tržní hospodářství u nás vytvořilo systém rádoby blahobytu, který mediálně slyšíme pouze v kladech. Neustále slyšíme, jak jsme se ekonomicky jako celek posunuli vzhůru. Jak jsme stabilní a prosperujeme. Ale čísla, která se mediálně uvádí jsou odrazem pouze právnických subjektů.

A jak si tedy po 30 -ti letech svobodné společnosti vedeme? Jak se nám žije?

Spousta lidí kritizuje druhé, kteří si neustále na něco v dnešním nastaveném systému stěžují. Převážně jde o lidi, kteří mají zajištěnou budoucnost. Základem zajištěné budoucnosti je vlastní bydlení. Jenže lidé zapomínají na jednu podstatnou věc. Převážná dnešních kritiků si zajistila bydlení za minulého režimu. Toto bydlení nabyla do svého vlastnictví v rámci privatizace. Tedy bydlení, které by za stejné finance dnes nikdy nepořídili. Další skupina lidí vlastní bydlení podědila. Tedy to se to pak kritizuje, když sami neprožili to, co ostatní prožívají do dnes. Nemusí platit předražené nájemné soukromým vlastníkům a veškeré své finanční přebytky, které by jinak skončili ve chřtánu obchodníků s chudobou, investují do zvýšení vlastního životního standardu. Jak to může být společensky spravedlivé, když osoby narozené od roku 1979 mají jako jedinou možnost k zajištění vlastního bydlení úvazek hypotečního úvěru? Jen si to představte. Ihned po převratu si vezmeme hypoteční úvěr a teprve letos jej řádně splatíme. Tuto hodnotu přijímáme jako normální. Neřešíme čas. Neřešíme hodnotu lidského života. Za minulého režimu jsme byli pouhými dětmi a po dovršení plnoletosti nás pořadník na byty minul o 1 rok. Obálkové metody upřednostňovali a upřednostňují do dnes nejvyšší nabídku.

Lidé mající vlastní bydlení se skoro vůbec nezadlužují. Zadlužují se lidé bez vlastního bydlení, a to nejen hypotečními úvěry, ale i spotřebitelskými úvěry. Takto nastavený systém demokracie právně a prioritně ochraňuje právnické subjekty. Argumentace fyzických osob nejsou brány na zřetel. Proto dnes máme přes 816.000 lidí v exekucích. Přes 270.000 lidí je pod hranicí chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. A proč?

Protože svoboda člověka je potlačována právní svobodou. Ano. Od roku 1989 jsme si díky občanskému fóru a následně ODS, které občanské fórům pohltilo, vytvořili právní stát, který není ke všem spravedlivý. Od justice počínaje, po úřady a velké korporace konče. Dnes je svoboda člověka pouze zakotvená v Ústavě ČR a v souvisejících listinách základních práv a svobod člověka. A protože je celospolečensky brána mechanika peněz pouze v kladech, tak takový exekuční systém, který dokáže několikanásobně navýšit dluh, není v rozporu s újmou práv žádného člověka. Jedni bohatnou na úkor druhých. To je pravá svoboda demokracie.

Když vezmeme sociální rozdíly a postavení lidí ve společnosti, tak si někteří lidé opravdu nevedou špatně. Mají luxusní práci, vlastní bydlení a jezdí si pravidelně na dovolené. Jenže pak je zde ta druhá část lidí, a to ta početnější. Žijí od výplaty k výplatě, mají handicapované děti a na dovolenou jezdí výjimečně. Každý měsíc platí obchodníkům s chudobou nájemné, čelí nájezdům exekutorů a jejich životní standard je pod hranicí normálnosti. Pokud se v této rodině najde kreativní dítě, které by bylo schopno dostat rodinu do lepší životní úrovně, tak je nastaveným systémem automaticky dosazováno zpět. Sport zde ani uvádět není nutné. Sport stojí peníze. A rodiče, kteří nemají zajištěné vlastní bydlení, si nemohou dovolit platit několikatisícové roční náklady za sportovní vyžití a přípravu vlastních dětí. Avšak takový mladý spisovatel, který má podporu distributora, který jej i tak stáhne až o 58 % z rabatu, tak má šanci se prosadit. Jenže, komu se to poštěstí? Z toho plyne, že obyčejnému člověku bez finančního krytí, pomáhá do vyššího životního standardu převážně vyvstalá náhoda, že byl ve správný čas na správném místě.

A na závěr?

Člověk, který se chce mít lépe než ti druzí, je odkázán pouze sám na sebe. Pouze hrstce vyvolených se to povede. Ostatní skončí s dluhy, nebo na úplném začátku. Mezi námi existují abnormálně bohatí, kteří nabyli své majetky kdysi dávno. Dnes každý parazituje na každém, o čemž hovoří i fakt neuvěřitelných přidaných hodnot ve všech produktech napříč všemi odvětvími. Od potravin počínaje, po ošacení a služby konče.

Důchodci a maminky na mateřské se teprve nedávno dočkaly navýšení měsíčních podpor. Učitelé, lékaři a zaměstnanci státní správy taktéž donedávna byli finančně podhodnoceni. A protože vězení jsou neustále plná, a to převážně za hospodářskou trestnou činnost, tak můžeme tvrdit, že vězni jsou ideálním ukazatelem a odrazem naší celospolečenské sociální ekonomiky. Tedy nemáme se tak dobře jak prezentujeme. Minimální mzda činí 13.350 korun, nebo 79,80 korun za hodinu, a to při denní, 8,5hodinové pracovní náplni. Převážná většina zaměstnavatelů vychází právě z této částky, jen proto, aby si ponížili daňové povinnosti.

Tedy: Zaměstnavatel, aby měl vyšší zisky, tak zaměstnanci dá oficiálně daňový základ a zbytek mu vyplatí bokem ve formě diet. Zaměstnanec, nemůže požádat o hypotéku, jen proto, že se do bonity klienta nezapočítávají diety. Opět jde jen o peníze.

Do takto nastaveného systému jsme si jako suverénní stát přidali další překážky, a to v podobě Evropské Unie. Kdybychom alespoň nepodepsali Lisabonskou smlouvu, ve které se zříkáme práva veta, tak bychom mohli hovořit o tom, že jsme se posunuli výše. Jenže my jsme se postavili podstatně níže, byť to momentálně jako občané nepociťujeme. Veškeré změny se nedotýkají plošně všech lidí v jeden moment. Vlastně jsme přijali jednostrannou ideologii a diktát, který jsme schopni ovlivnit pouze vystoupením z EU. Evropská unie nám všem nařizuje, co musíme, můžeme a nesmíme. Lisabonskou smlouvou a vstupem do EU všeobecně, jsme se k tomuto počinu zavázali.

Po 30 -ti letech od pádu komunismu můžeme hovořit o tom, že se máme celospolečensky hůře, než jsme se měli na konci minulého režimu a začátku demokracie. Náš životní standard je nastaven pouze na závislosti na financích a neuvěřitelných přidaných hodnotách. Lidé si osobně nedůvěřují, kde osobní důvěru získávají převážně prostřednictvím médií. Sami vnímáme nedostatky v systému, a proto chodíme k volbám. Nechodíme k volbám, protože nám tento systém vytvořil několik světů, kde volba konkrétních politiků nám nenaruší naše vnitřní hodnoty. Jedná se o svět plný drog, svět zločinu, svět sociálně slabých, svět lidí bez domova, svět v herním průmyslu, svět mladistvých a mladých, svět celodenně zaneprázdněných (workoholici, zaměstnanci na směny apod.).

Každý má svůj vnitřní svět a svůj osobní pohled na náš systém a celý svět. Každý je vnitřně spokojený a vnitřně nespokojený. Vše se odráží od osobního postavení ve společnosti a osobním zázemí. Lidé s hypotečním úvazkem jsou motivováni pouze vlastním bydlením, avšak jejich děti si budou muset projít stejným kolem úvazků. Od 25-30 let do 55-60 let budeme splácet hypotéku bance. Toto budou dělat i naše děti. Co je na tom svobodného, snad asi ten pocit, že před smrtí něco budu vlastnit pro 1 vnouče jednoho z mých dětí. Systém demokracie nám připravil možnosti, které nejsme schopni všichni využít. Ale jen proto že můžeme, tak se hovoří o svobodě.

Bydlení je základ pro menší závislost na financích. Pokud se nevrátíme do systému státních bytů, které zvýší životní standard nájemníků, tak naše společnost bude pouze a jen upadat. 100.000 bytů, nebo RD potřebujeme každoročně. Nedovedu si představit, že někdo z běžných lidí si koupí byt za 8 miliónů, nebo RD za 25 miliónů. Tito lidé budou muset zůstat v nájemních bytech a tudíž po 30 -ti letech jsme pod vidinou svobodné demokracie pokazili co mohli, proto Český národ nikdy vnitřně nepřijme demokratický režim. Lid bude schopen demokracii zaměnit za takový režim, který bude více sociálně smýšlející...

To by mohl být jeden z důvodů, proč mají komunisti dostatek voličské základny. Vyčkávají na správný okamžik, tak jako se tomu událo po druhé světové válce, kdy jsme zde měli demokracii.

Autor: Petr Fabián | pondělí 10.6.2019 17:21 | karma článku: 22.54 | přečteno: 645x

Další články blogera

Petr Fabián

Největší mediální podraz od sametové revoluce

Pokud si myslíte, že největším podvodníkem všech dob v ČR byl Viktor Kožený, tak máte pravdu. Avšak od roku 2017 se prostřednictvím médií realizuje velmi sofistikovaný projekt, který je veden pouze jednosměrně a za jediným účelem...

6.6.2019 v 15:00 | Karma článku: 41.69 | Přečteno: 19297 | Diskuse

Petr Fabián

Rozdělení České a Slovenské Federativní republiky bylo protiústavní. Jsme stále ČSFR ?

Možná tomu nebudete věřit, ale rozdělení na Českou a Slovenskou republiku bylo a stále je protiústavní. Jsme stále Česká a Slovenská Federativní republika? Ihned se dozvíte proč.

1.2.2017 v 15:33 | Karma článku: 30.76 | Přečteno: 1900 | Diskuse

Petr Fabián

Sociální dávky po česku - aneb Hmotná nouze :-)))

Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.

30.1.2017 v 12:08 | Karma článku: 26.54 | Přečteno: 1292 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiřina Holotová

Násilník je v režimu strpění! To nevymyslíš! A ministra zajímají jen komentáře na sítích.

Dva roky se poflakoval Evropou Afričan, který znásilnil dívku na Litoměřicku. V roce 2017 žádal neúspěšně o azyl v Německu a od té doby má u Bundespolizei čtyři záznamy pro násilnou trestnou činnost!

20.6.2019 v 20:44 | Karma článku: 36.51 | Přečteno: 862 | Diskuse

Pavel P. Kopecký

Perský záliv, místo opakování dějin

Dějiny se bohužel opakují. Jako teď v Perském zálivu, kde je už, obrazně řečeno, horká nejen půda, ale i moře.

20.6.2019 v 17:47 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 307 | Diskuse

Vladislava Chourová

Demokracie na protézách.

Milion chvilek pro demokracii se v neděli chystá uspořádat jednu z nejmasovějších demonstrací na Letné. Kolik jen už takových bylo a demokracie stále stojí na vratkých protézách. Pamatuji si tu polistopadovou Letnou, kdy

20.6.2019 v 14:30 | Karma článku: 36.82 | Přečteno: 1442 | Diskuse

Josef Karlický

Prokletí zákona o státním zastupitelství. Měla by se vláda konečně poučit?

Vláda pro posílení nezávislosti justice stále nic neudělala. Připravuje vládní novelu zákona o státním zastupitelství - platnou až za dva a půl roku. Nebo taky vůbec. Snahy osmi ministrů o vládní návrh doposud vždy ztroskotaly.

20.6.2019 v 13:52 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 209 | Diskuse

Ladislav Cihlář

úmyslné(?)odsouvání tr. stíhání Babiše v režii oposice

Odborníci i laici (občané) se diví, jak kausa trestního stíhání Babiše nemá konce. Buď jsou důkazy nebo nejsou, takže by měl být již dávno poslán k soudu, nebo zproštěn podezření.

20.6.2019 v 11:50 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 992 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3824

Najdete na iDNES.cz